Jak málo stačí k dětské radosti

Minulou neděli jsme vyrazili na vzduch k jezírku, bylo úžasných 16 stupňů. Můj foťák už se nedočkavě třásl, až bude konečně teplejší a slunné počasí, aby se mohl zase trochu vyřádit.
Modelkou mi byla naše dcerka Johanka. Ještě jsem ani neměla vybrané místo, kde budeme fotit, ale Johanka si lokaci na focení vybrala sama.
Dětem někdy stačí tak málo :).

Líbilo se jí pole se suchou trávou. Suchá stébla ji vykouzlila úsměv na tváři, nebylo potřeba nic jiného. Sama si tam tak zkoumala krásy přírody a každičký detail. Stéblem se pošimrala na tváři a od srdce se tomu zasmála.
Nenápadně jsem ji přitom fotila.

Byla jsem fascinovaná tím, jak si krásně vyhraje a nepotřebuje k tomu nic než jen co nabízí příroda.

Vzniklo tak několik snímků, kde je zachycena dětská bezprostřednost a ta jejich čistota, čistá nezkažená duše.
Hned mě napadlo, že bychom se od dětí měli hodně učit.

Někdy se zkrátka zastavit a vnímat. Přírodu, detaily, krásy, které nám nabízí. Vždyť kolikrát si ani nevšímáme těch nádher kolem sebe a jen tupě zíráme do svých chytrých mobilů a unikají nám tyto nádherné momenty.

Fotkou alespoň na chvíli „zmrazím“ ten okamžik. Okamžik, který se už nikdy nebude opakovat přesně takový, jaký byl právě teď.
Proto pokud je máte možnost fotit, foťte je, co nejčastěji. Pak si jednou budete děkovat, až Vám vyletí z hnízda a budete jednou moc rádi vzpomínat u alb s fotkami.
Pokud si na to netroufáte, moc ráda to udělám za Vás. Stačí napsat zde.

A zkuste si alespoň o víkendu, když jste venku v přírodě, všímat všeho kolem sebe. Nekontrolujte pořád mobil. Máte víkend, užívejte si společných chvil s rodinou. A vnímejte každý okamžik, ten klid, zvuky přírody…
Vždyť za ten dětský úsměv a radost to stojí ;)!